28. Září 2011
Česká literatura
05. Červen 2011
Josef Škvorecký: Farářův konec
Na základě dávné vzpomínky odkudsi z novin spolu sepsali spisovatel Josef Škvorecký a filmový režisér Evald Schorm scénář o kostelníkovi, který se kdesi v zapadlé vesničce v horách po několik měsíců vydával za kněze a byl nakonec odhalen biskupem shodou okolností v předvečer dne, kdy se jej jakožto reakcionáře a štváče chystala zatknout tajná policie.
04. Červen 2011
Egon Erwin Kisch: Hřbitov bohatých psů
Gesammelte Werke in Einzelausgaben, 1997
Podívám-li se seznam vydání díla Egona Erwina Kische za posledních 40 let, nemůžu se ubránit dojmu, že Kisch u nás upadl v takřka zapomnění. Zatímco v němčině patří mezi nejčastěji vydávané autory vůbec, v češtině můžeme počet vydání jeho díla během uplynulých čtyř dekád spočítat na prstech jedné ruky. Ba, jako čtenáři jsme stále odkázáni na překlady z konce 40. až 60. let, které trpí značnými cenzorskými úpravami, ač Kisch, na rozdíl od svého blízkého známého a soukmenovce, Franze Kafky, nikdy neupadl do oficiální nemilosti a naopak přes dobrou znalost skutečných poměrů v bolševickém Sovětském Svazu nikdy nezradil svou příslušnost v komunistické straně (členem Komunistické strany Rakouska se stal v roce 1919)
01. Červen 2011
Jiří Brdečka: Faunovo značně pokročilé odpoledne
1966
Řekne-li se jméno Jiří Brdečka, asi každému se jako první vybaví asociace s filmem Limonádový Joe z roku 1964, ve kterém Brdečka figuruje jako autor námětu a scénáře. Leckdo další pak dodá i asociaci s knižní podobou tohoto námětu, či dokonce pak i jeho původní divadelní stvárnění. Snad jen pro úplnost se sluší dodat i verzi loutkovou. - Již množství forem, do kterých Brdečka dokázal tento námět převést, naznačuje, že Brdečka byl nadčasovou renezanční osobností. A tento dojem potvrzuje jen pouhý výčet filmů, u kterých se podepsal jako dramaturg či scénárista: Císařův pekař a pekařův císař, Byl jednou jeden král, Až přijde kocour, Baron Prášil, Vlčí jáma, Adéla ještě nevečeřela, Pric a veřernice, Obušku z pytle ven! a mnoho dalších. A co do věhlasu jeho filmové části by se jistě mohla vyrovnat i jeho literární tvorba, kde krom zmíněného Limonádového Joa je pro své filmové ztvárnění režii Věry Chytilové proslulá povídka Faunovo značně pokročilé odpoledne.
30. Květen 2011
Josef Kopta: Hlídač č. 47
1926
Je již dějinným paradoxem, že jeden z nejlepších českých psychologických románů, Hlídač č. 47 Josefa Kopty, který byl již kráce po svém vydání v roce 1926 přeložen do všech hlavních světových jazyků, a v roce 1937 se i dočkal poměrně zdařilého filmového zpracování a to v režii Josefa Rovenského, je dnes znám více ze zcela nepodařené filmové adaptace v režii Filipa Renče z roku 2008, kterou v přímém srovnání s kvalitami původní Koptovy předlohy nemůžeme nazvat jinak jež jako jednou z „nejprasáčtějších“ literárních adaptací, jež byly kdy natočeny.
Kategorie
15. Říjen 2010
1921
1920
Kategorie
14. Říjen 2010
1937
14. Říjen 2010
1936
Kategorie
14. Říjen 2010
1929
JAK SE ZAKLÁDAJÍ ZAHRÁDKY
Zahrádky je možno zakládati několikerým způsobem; nejlepší je
ten, že se na to vezme zahradník. Zahradník vám tam nasází všelijaké hůlky,
proutí a košťátka, o kterých tvrdí, že jsou to javory, hlohy, bezy, vysokokmeny,
polokmeny a jiné přírodní druhy; potom se ryje v hlíně, zobrací ji naruby a zase
ji uplácá, udělá ze škvárů cestičky, nastrká tu a tam do země jakési zvadlé
lupení, o němž prohlašuje, že to jsou pereny, naseje na příští trávník semínko,
jež nazývá anglickým jílkem a psinečkem, psárkou, poháňkou a bojínkem, a potom
odejde, nechávaje za sebou zahrádku hnědou a holou, jako byla dne prvého o
stvoření světa; jen vám klade na srdce, abyste tu všechnu hlínu země denně
pečlivě kropili, a až vzejde tráva, abyste si nechali přivézt na cestičky písek.
Nu dobře.
Kategorie
28. Září 2010
Kampak se poděl ten slepec od Masaryčky, kampak jen zmizel? Stával tam a prodával noviny, a jak vítr studený vál, ten slepec těmi novinovými stránkami jen šustil a listoval, lidé v předklonu míjeli tu živou rotačku, a ne že neviděli, ale nechtěli vidět to, jak se slepec s větrem rval o svoje noviny jak trhací kalendář. Kampak se jen ten slepec poděl, kam zmizel?
Kategorie
28. Září 2010
Ze školy jsem vyběhl rovnou na náplavku, kde stály
šífy s pískem, čluny, ze kterých po prkně a na kolečku
vyvážel z břicha lodí pískař písek. Pískaři byli vždycky
do půl těla opálení, ne tak jak se opalují naháči na
plovárně, ale tak nějak jinak, při práci. Byli opálení
jako nějaká reklama na opalovací krém. Jeden ten
pískař mi učaroval už dávno. Na prsou i rukou měl
vytetované mořské panny, kotvy, plachetní lodě. Jedna
ta vytetovaná plachetka se mi tak líbila, že jsem si
přál mít ji vytetovanou na prsou taky. Už dopředu
jsem cítil, jak na mých prsou se vzdouvá ta lodička.
Dodal jsem si dneska odvahu a povídám: Taková lodička, jakou
máte vy, ta je nesmytelná, na celej život?
Pískař se posadil na prkno, vytáhl cigaretu, zapálil
si ji, a jak vdechoval a vydechoval, ta plachetka se
vzdouvala a klesala, jako by plula na vlnách.
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- následující ›
- poslední »
