V noci jsem snil, že jsem motýlem

Spike Lee, asi vůbec nejznámější režisér černé pleti, se ve snímku Zázrak ve Svaté Anně pustil do tématu 2. světové války, které mu však evidentně nesedlo a krom několika málo scén pouze zopakoval již mnohokrát opakované klišé. A to navíc ve více než dva a půl hodinách čistého času tak, že shlédnout celý film není pro diváka otázka zábavy ale trpělivosti.

Námět filmu vychází z románu Jamese McBridea, jenž napsal i scénář, o americké vojenské jednotce složené jen z „barevných“ vojáků, kterým se přezdívalo Buffalo Soldiers - odtud další český název, se kterým se bylo možné setkat při vydání filmu na DVD a to Buffalo Soldiers: Odvaha a přátelství. Konkrétně pak o 92. pěší divizi, jež byla nasazena v italském Toskánsku.

Vlastní děj se stává ze tří částí ve dvou časových rovinách: V první části, jež se odehrává v přítomnosti na rozmezí 80. a 90. let, znuděný poštovní úředník, jenž za přepážkou prodává poštovní známky, bez zjevného důvodu zastřelí cizího muže. A nejen, že tak učiní bez důvodu, ale doposud byl velmi bezproblémový, byť poněkud málomluvný, úředník, měl dva měsíce do penze a vraždu provede německou válečnou pistolí. Policii poté odmítl vypovídat a za bezdůvodnou vraždu mu tak hrozí doživotí. Při domovní prohlídce jeho bytu se navíc nalezne hlava renesanční sochy, jež má hodnotu několika miliónů dolarů, a navíc i stará uniforma s několika vyznamenáními za statečnost. - Tato úvodní sekvence tvoří filmově nejsilnější část filmu a slibuje v sobě napínavý a přitom neobvyklý thriller, ale zde se film láme v prvním filmovém klišé, kdy poštovního úředníka Stampse navštíví novinář z černé kroniky, mlčenlivý a uzavřený Stamps, který od okamžiku vraždy neřekl ani slovo, se mu otevře a vypoví mu příběh z italské vesnice ležící pod horou Svaté Anny, kde byli v roce 1944 Němci zmasakrováni všichni obyvatelé, včetně 3 amerických vojáků. - Jediný kdo přežil, byl 2. štábní seržant Stamps, italský udavač a malý chlapec Angelo Torancelli.

Ale o tom, kdo přežil se dozvídáme, až na konci třetí části, kdy je Stamps propuštěn na kauci jednoho miliónu dolarů, jíž za něj zaplatí neznámý přítel. - Tímto přítelem pak není nikdo jiný, než někdejší chlapec Torancelli a v logické úvaze pak dojdeme i k tomu, protože ve filmu to není explicitně zmiňováno a záleží proto jen na pozornosti diváka, kdo byl oním zavražděným - nebyl jím nikdo jiný než italský udavač, jež Němcům vydal svou vlastní vesnici.

Část druhá, jež má co do délky více než dvě hodiny, pak tvoří dějovou vatu mezi úvodní zápletkou v podobě vraždy a jejím vysvětlením v části třetí. I v této části je několik dobrých okamžiků. A to například v úvodní přestřelce mezi Američany a Němci, kdy Němci černošskému oddílu pomocí tlampače vysílají propagandistické řeči o tom, aby nebojovali za své otrokáře, ale přešli na druhou linii, kde na ně čeká dobré jídlo ale i nažhavené německé ženy. Velmi autentická je též postava prostoduchého, obézního a navíc ještě velmi zbabělého vojína Traina, který v troskách stodoly nalezne tělo domněle mrtvého italského chlapce - kterým není nikdo jiný než Angelo Torancelli.

Ostatní vojáci i italští „domorodci“ považují chlapce za blázna, protože mluví se svým neviditelným kamarádem - jak se dozvíme později, je to následek posttraumatického šoku, kdy jako jediný přežil vyvraždění své vesnice - ale Train se s ním skamarádí, komunikují spolu pomocí plácání dlaní a chlapec mu říká Čokoládový obr. - Jedná se sice o velmi nápaditou zápletku, která by však měla být zkrácena tak na půl hodiny délky, ale namísto toho se Lee dopouští mnoha filmových klišé, které zjevně odkoukal v jiných válečných filmech. V tomto směru jsou zvláště toporné postavy Němců, jež mají jen dvě polohy, kdy je Němec buď čestný altruista nebo sadistická svině, nic mezi tím.